Domovská stránka > Foto > Výstavní činnost > Mon Simek Fulková

Mon Simek Fulková

Bazalka, K. H. Máchy 747, Hradec Králové 8

6.  – 30. června 2018

Myslím, že se právem mohu vyčlenit z kategorie fotografů „cvakalů“. Fotografie, které tvořím za účelem budoucích výstav, nazývám je projekty. Jeden projekt čítáv adresáři třeba i na 200 fotografií. Výsledkem projektu je však fotografie pouze jediná, výjimečně pak nějaká její sestra, či barevná/tonální variace.

Pro fotografie nejčastěji vybírám prostředí urbexu. Dojímá mě nostalgie prázdných továrních hal, opuštěných lidských příbytků, starých oprýskaných nádraží
a rezavých vagónů. Do kontrastu k syrovosti tohoto prostředí stavím figuru, neboť mám ráda ve fotografii děj. Modelem si většinou stojím sama. Není to ale žádný druh sebelásky, jen bohužel nemám dosud žádnou modelku. Na jednu stranu to má ale i své výhody. Když se mi v hlavě zrodí nějaký projekt, model většinou neoponuje, zvedne se a jdeme fotit. Další nesporná výhoda je, že model přesně ví, jak má výsledný obraz vypadat, a podle toho i ve scéně pracuje. Zdá se, že tahle spolupráce funguje a výsledné fotografie se líbí. Důkazem jsou mi výsledky soutěží.

S úsměvem na rtech kolegům fotografům říkám, že jsem takový novodobýDr. Jekyll a pan Hyde. Jekyll je ta paní, co pravidelně a v čas dochází do práce, co si hledí zdravé výživy a ve volném čase sportuje. Ten Hyde v ní má naopak rád uměníčko, vernisáže a kavárny. Fantazie je to, co oba tyto maníky spojuje. Většinou je to Hyde, kdo vymyslí nějaký „zaručeně skvělý projekt“, Jekyll je pak ten, co obstará praktickou část, jako například, kde to nafotit, jak se tam dostat, co všechno s sebou. Je pravda, že i Jekyll občas přijde s něčím novým, nebo objeví vhodnou scénu pro umění. Hyde tleská, choreografii má zmáklou hned. Rozhodně s nimi není nuda.

Monika Fulková, když vstupuje do fotografie, necítí nic, řekla bych. Plní zadaní, které si vlastně připravila sama.Někdy, když se mi nedaří zachytit tu správnou polohu obrazu, takovou, jaká je v mých představách, říkám si… sakra, proč zrovna já to tady musím odmakat sama. Myslím tím práci fotografa a modelky zároveň.

Post proces, to je věc naprosto jiná, to je neskutečný výlet do světa fantazie, kde nic nemá hranice ani rozměr, věci reálné stávají se relativní. Neplatí zde žádná pravidla, vzorce ani poučky vzdělaných lektorů. Takhle nějak to cítím. V naší digitální době se dle mého soudu začíná stírat hranice mezi fotografií a výtvarným uměním. Vždyť i my fotografové v postprodukci používáme štětce různých velikostí, tvarů a tvrdostí stopy. Dokážeme míchat barvy a určovat jejich transparentnost. Jediný snad rozdíl je ten, že dílo nezačíná bílou plochou.

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     Mon Simek Fulková

 

 

Tanec v pavučinách starého mlýna
Variace 1 na šachovnici Pieta Mondriana
Vytisknout stránkuPoslat odkaz na e-mail
Jsme příspěvková organizace Královéhradeckého kraje  Královéhradecký kraj logo.png  a příjemci grantů Statutárního města Hradce Králové Město Hradec Králové logo.png a MKČRMinisterstvo kultury logo.png
IMPULS Hradec Králové
centrum podpory uměleckých aktivit
Tomkova 139/22
500 03 Hradec Králové