Licenční desatero Michala Zahálky

Článek vznikl s poděkováním za konzultace kolegyni Tereze Sochové. Jedná se o rozšířený a aktualizovaný článek původně určený pro posluchače jednoho ze seminářů královéhradeckého Impulsu. Dříve publikovaný v Divadelní hromadě VSVD. Nyní je článek rozšířený, zrevidovaný a vyšel v Divadelníku.cz, zveřejňujeme se svolením autora.

Michal Zahálka upozorňuje na to, že autorské právo je složitá problematika, která pravidelně prochází leckdy i bouřlivou diskusí. Přímo na něj se specializuje řada vynikajících právníků (konkrétně divadelní oblasti se věnují například Rudolf Leška nebo Viktor Košut). Michal sám právník není. Ale jak říká, nasbíral během své několikaleté praxe v divadelní agentuře „pár postřehů“, o něž se tu a tam dělí na různých festivalových debatách či seminářích. Následujících deset bodů proto nemáme brát jako vyčerpávající pojednání o dané problematice, nýbrž jako pár poznámek o autorskoprávní praxi v amatérském divadle. „Ty by měly alespoň částečně objasnit, proč, co a jak řešit a jak to v agenturní praxi funguje.“ – dodává Michal Zahálka.

Podrobné problematice autorského práva jsme se věnovali v kurzu s pravníkem Václavem Hodonínským, který v případě zájmu budeme opakovat.

Licenční desatero Michala Zahálky

1. I v případě, že nevybíráte vstupné, a i přesto, že divadlo hrajete z lásky a bez peněžní odměny (což je samozřejmě chvályhodné), je nutné získat si licenci na užití chráněných autorských děl – podobně jako v divadle třeba platíte elektřinu a topení.

2. Autor může užití svého díla povolit bez peněžní odměny, ale i v takovém případě je více než radno mít to od něj alespoň v nějaké formě písemně – aby nedošlo ke vzájemnému nedorozumění. Jednáte-li přímo s autorem, kterého zastupuje některá z agentur (třeba proto, že se s ním někde osobně setkáte – kontaktovat autora jen proto, abyste obešli jeho agenturu, v nejlepším případě ničemu nepomůže), je třeba, aby o takové dohodě autor zároveň informoval svou agenturu. Pro účast na přehlídkách (nejpozději při postupu na národní přehlídku) ostatně budete potvrzení o ošetření autorských práv potřebovat.

Výjimka pro školy?

3. Ve světě českého amatérského divadla se často argumentuje výjimkou pro školy. Autorský zákon je v téhle věci, řekl bych, povážlivě obecný: přesně nedefinuje, co se rozumí školním představením, jen stanoví, že jsou to představení, „v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení“, ale nikoliv už, zda mohou být přístupná divákům zvenčí a zda se mohou uvádět i mimo prostory školy. Každopádně platí, že dílo při nich musí být užito „nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu“ (tedy například je nemyslitelné vybírat vstupné, byť i dobrovolné).

4. Autorským dílem, které při přípravě inscenace používáte, nemusí být jen samotný text divadelní hry. Hrajete-li cizojazyčný text, je autorským dílem také překlad, hrajete-li muzikál, je autorským dílem také např. původní choreografie. Užíváte-li hudbu jiných autorů, ať už z nahrávky, nebo hranou živě, je opět nutno vyřídit si licenci, kterou zpravidla zprostředkuje OSA. Ne vždy musí být vámi zvolená skladba k licencování dostupná (aktuálně bývá v divadelním prostředí problém například s písněmi skupiny ABBA kvůli výhradní licenci poskytnuté producentům známého muzikálu Mamma Mia).

Dáme impuls vaší tvorbě!

Žijeme uměním a pečujeme o rozvoj začínajících tvůrců. Objevujte s námi kreativní svět a probuďte své kulturní smysly na akcích, které pořádáme už téměř 30 let.